„Od televize jsme všichni Simona tlačili očima. A on zajel skvěle,“ líčil týmový kolega Roman Kreuziger.
Sestava Mitcheltonu-Scott oslavovala, že Simon Yates ustál kritickou 34kilometrovou časovku, v níž měl podle některých expertů zaostat za Tomem Dumoulinem, mistrem světa v této disciplíně, až o dvě a půl minuty - a přijít tím (dočasně?) o svůj růžový dres.
Jenže tohle nebyl ten samý Yates, který ještě před rokem platil za velmi průměrného časovkáře. Ani střízlivé odhady, že na Nizozemce na trati ztratí tři sekundy na kilometr, se nenaplnily.
Ze svého náskoku 2:11 minuty v celkovém pořadí uhájil na Dumoulina cenný balík 56 sekund.
„To byla nejlepší dlouhá časovka mé kariéry. Jsem šťastný,“ prohlásil Yates a pro jistotu ta slova o štěstí třikrát po sobě zopakoval.
„Kdyby nám někdo ráno řekl, že to takhle dopadne, brali bychom to všemi deseti,“ prozrazoval Kreuziger.
List Corriere della Sera psal v úterním ránu o „guerra di nervi“, neboli válce nervů mezi Yatesem a Dumoulinem. V ní mělo pro Nizozemce hovořit také více zkušeností s bojem o titul na Grand Tour, protivítr na trati (který se však později nedostavil) a silový profil časovky.
Lídr Sunwebu si projel trať dopoledne na kole, pak ještě jednou během závodu v týmovém voze za svým pomocníkem Lennardem Hofstedem.
„Tom je ledově klidný,“ sděloval ze startu na vyšňořeném náměstí v Trentu prostřednictvím Twitteru tým Sunweb, zatímco se rozjížděl na válcích.
Time to focus | Tempo di concentrarsi | Ya es hora de concentrarse #Giro101</a> #Giro https://t.co/wrVboOintF
Když v duhovém trikotu světového šampiona sjel z rampy a vydal se do své bitvy s časem, i Kreuziger musel uznat: „Na kole vypadá neuvěřitelně, má krásný styl.“ Postavte Dumoulinovi při časovce na záda láhev mléka a ta snad ani nespadne.
Yates před startem alespoň navenek až tak ledově klidný nebyl. Těkal očima, olizoval si rty, zhluboka dýchal. Na trati sebou šil v sedle. Jenže co neurval technikou, urval vůlí. Vlna, po níž se dosud na Giru plavil, jej nesla do cíle.
Dumoulin loni při rozhodující časovce Gira z Monzy do Milána nechtěl znát mezičasy, Yates o ně tentokrát svůj tým požádal.
„Uklidňovaly mě,“ říkal. „Ale i kdybych je měl mnohem horší, už bych na svém tempu nic změnit nemohl.“
Ve třetině trati zaostával za sokem z nizozemského Maastrichtu o 38 sekund, ve dvou třetinách jen o 48. „Full gas now. A teď na plný plyn,“ hlásal nápis na bráně, pod kterou projel.
Což se snadno řekne, ale hůř provádí.
„V první půlce časovky jsem se cítil dobře, držel jsem rytmus i pozici, jak to jen šlo,“ popisoval Brit. „Zato na posledních deseti kilometrech jsem už umíral. Ale dal jsem do toho všechno, co jsem v sobě měl.“
Dumoulin v točící se dlážděné uličce cílového města málem nabral bariéru, proťal cíl, ohlédl se na časomíru a věděl: „Byla to dobrá časovka, ale ne tak dobrá, jak jsem potřeboval.“
Ani ji nevyhrál, Rohan Dennis a Tony Martin v ní byli rychlejší než on.
Dvaadvacátý Simon Yates naopak na pouti do Rovereta zametl ze své růžové cesty do Říma spoustu smetí. Tři horské etapy mu ve třetím týdnu mají hrát do noty.
Na tiskovou konferenci v místní tělocvičně dorazil v předstihu, neboť za pultem ještě hovořil vítěz etapy Dennis. Yates tudíž usedl na židli u stěny místnosti. „Nemáš ubrousek?“ zvedl oči k Taryn Kirbyové, mluvčí týmu, která jej sem doprovázela. Načež trávil následující dvě minuty tím, že z tváří ubrouskem usilovně stíral silný nános rtěnky od pódiových dívek.
Povedlo se, i v časovce uhájil @SimonYatess růžový dres. Na tiskovku pak dorazil příliš brzy, protože za pultem ještě seděl vítěz etapy @RohanDennis. Tak si lídr Gira dřepnul na židli u zdi a dvě minuty si ubrouskem usilovně stíral z tváře růžové fleky od rtěnky pódiových dívek. https://t.co/sn9TgApT8H
Dumoulin se za cílem vyjížděl na válcích. „Co teď s tím, Tome?“ otázal se ho reportér italské televize RAI.
„To mi povězte,“ usmál se obhájce titulu.
Až po chvíli dodal: „Když teď v horách zaútočím, Yates zaútočí dvakrát tvrději. Nemáme zatím jasný plán. Ale samozřejmě, nemám ani jinou možnost než útočit. Budu bojovat, slibuji. Až do Říma.“
Nizozemští novináři vzápětí na Yatese při tiskové konferenci vyrukovali s dotazem, zda jej nestraší příběh Stevena Kruijswijka, senzačního lídra Gira 2016, který o veškerý svůj náskok přišel po pádu do sněhové bariéry dva dny před koncem závodu.
Letošní lídr závodu byl nicméně připravený na kontr: „Já budu opatrný. Už nemusím útočit. Naneštěstí pro fanoušky teď pojedu víc defenzivněji. A mohu se spolehnout i na fantastický tým. Takřka neustále, během celého Gira, jsem měl kluky z týmu u sebe. V případě nouze mi určitě pomohou. Steven byl tehdy v tu osudnou chvíli sám, vzpomínáte?“
A máte to, pánové.
Jeho podpůrný tým ústy Romana Kreuzigera ujistil, že nyní vystaví mocné hradby před růžovým mitcheltonovským hradem. Také proto nejeli všichni ostatní jezdci stáje časovku na sto procent.
„Každý z nás, kromě Simona, ji měl pojmout tak, aby se po volném dni zase rozjel, abychom byli připraveni na obtížný středeční start a na celý poslední týden. Musíme se dál soustředit,“ říkal Kreuziger.
ČESKÝ POMOCNÍK. Roman Kreuziger na trati časovky.
Aby si někdo nemyslel, že pan Yates poněkud lehkovážně slaví už předčasně, rodák z Manchesteru všem sděloval: „Bezpečně se ovšem budu cítit až v neděli v Římě. Modlím se, aby mě nepotkaly zlý den, nebo nějaká nepředvídatelná smůla.“
Dokonce i ty, kteří se domnívají, že souboj o titul se nyní zúžil pouze na něj a Dumoulina, od takových myšlenek odrazuje.
„Co myslíte, může do této bitvy promluvit ještě i Chris Froome?“ připomněli mu lídra Sky, jenž se povedenou časovkou vyšvihl ze sedmého na čtvrté místo a ztrácí celkově 3:50 minuty.
„Samozřejmě, že i Chris je stále hrozbou,“ odvětil Yates. „Každý, kdo ztrácí do 10 minut, je pořád hrozbou. Tohle je Giro, tady se dějí i bláznivé věci.“
Froome samozřejmě zná příběh Vincenza Nibaliho, který předloni v posledních dvou horských dnech (i za přispění Kruijswijkova pádu) převrátil pořadí Gira na hlavu a zlikvidoval své více než čtyřminutové manko.
„Hodně lidí teď na tehdejší Nibaliho kousek myslí,“ podotkl lídr týmu Sky. „Ale popravdě, není příliš realistické, že by se mi něco takového mělo povést. Simon tu byl zatím nedotknutelný. Bude zajímavé pozorovat, jak zvládne poslední horský blok. Ale v tuhle chvíli nevidím nikoho, kdo by mu mohl růžový dres strhnout z ramen.“
Stejná slova o aktuální nedotknutelnosti Yatese vyřkl opodál rovněž Thibaut Pinot z FdJ, zklamaný ze svého tříminutového záseku v časovce.
„V kopcích je Simon silnější než byl loni na Giru Nairo Quintana. Když v neděli v etapě do Sappady útočil, nereagoval jsem a zůstal ve skupině. Věděl jsem, že je nemožné, pokoušet se s ním držet krok. Ale 19. a 20. etapa nabídnou klasická alpská stoupání, kde se věci dokáží měnit velmi rychle. Až tam se vše rozhodne.“
Ano, partie Mitcheltonu-Scott je momentálně skvostně rozehrána.
„Nacházíme se ve skvělé pozici. Ale pořád je před námi spousta práce,“ připomíná šéf týmu Matt White.
Veškeré smetí ze své růžové cesty ještě Simon Yates nezametl.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Jak Yates odklízel smetí z růžové cesty a Dumoulin slíbil: Budu útočit"
Post a Comment