Rosický byl drahý. A geniální, řekl jeho trenér z Dortmundu

Bývalý fotbalový reprezentant Tomáš Rosický se v sobotu rozloučí s aktivní kariérou. Na Letné chystá velkolepý zápas s řadou českých i zahraničních hvězd. "Považuji za privilegium, že jsem ho mohl trénovat," říká v exkluzivním rozhovoru pro časopis TÝDEN německá fotbalová legenda Matthias Sammer.

Tomáše Rosického jste v jeho dvaceti letech přivedl do Borussie Dortmund, a tím pádem i do světa velkého fotbalu. Vzpomenete si ještě, kdy jste jeho jméno slyšel úplně poprvé?

Na den přesně už asi ne (smích). Ale vím, že to bylo někdy v roce 2000. Naši skauti ho měli hodně vysoko na svém seznamu, takže mi ho předložili a já jsem s tím jménem byl pak několik měsíců "konfrontován".

Kdy jste ho viděl poprvé?

Viděl jsem mnoho ukázek jeho hry na sestříhaných záznamech z nejrůznějších zápasů. Poznal jsem, že to je a může být velký hráč. On sice nebyl velký postavou, ale svou hrou a talentem ano. Když už jsme se rozhodli, že je pro nás zajímavý, tak jsem se jel do Česka podívat i na jeho zápas. Následně jsme se s ním a s rodiči potkali osobně, tehdy za doprovodu Tomášova agenta Pavla Pasky a Michaela Zorca, sportovního ředitele Borussie. Když jsme ho viděli, setkali se s ním a mluvili s ním, bojovali jsme o to, aby přišel do Dortmundu.

Rosický nevynikal svou výškou, byl štíhlý, téměř křehký. Jak na vás působil?

Když ho naši skauti navrhli, neměl jsem s tím problém. Jeho dovednosti s míčem, kvalita, genialita, radost ze hry, driblink, přehled, to mě nadchlo a říkali jsme si, že ho chceme i přes jeho mládí. Ale také jsme věděli, že mu musíme vše dobře připravit a zorganizovat, aby se cítil komfortně. Abychom ukázali rodičům, že se nemusejí bát, že o něj bude dobře postaráno. Zažil jsem to na vlastní kůži, měl jsem osobní zkušenosti, když jsem jako mladý ve 22 letech odcházel z Drážďan do Stuttgartu. Věděl jsem, že je to pro něho těžký životní krok.

Do Borussie přestoupil v lednu 2001 za rekordní částku celé bundesligy - 25 milionů marek, v přepočtu 447,5 milionu korun. Když to zhodnotíte zpětně, byla to dobrá investice?

Samozřejmě. On za tu zaplacenou cenu nemůže (smích). To je na straně klubu, jestli je ochoten a také připraven zaplatit požadovanou částku, tolik peněz. V Německu říkáme, že kvalita něco stojí. Ano, Tomáš byl drahý a byl to velký krok i pro Borussii. Ale svým přístupem a elánem lidi v Dortmundu nadchl, podílel se na úspěších. A když odcházel do Arsenalu, klubu ještě nějaké peníze přinesl. Z tohoto pohledu byl Tomáš Rosický pro Borussii Dortmund velký úspěch. Sportovní i ekonomický.

Jak se vám jako trenérovi s Rosickým pracovalo?

Skvěle. On se totiž chtěl pořád zlepšovat. A to jsme si také v Dortmundu přáli. Byl jsem mladý trenér, nepříliš zkušený, takže jsem ho třeba někdy úplně nepochopil. A někdy po něm chtěl příliš. Ale časem jsme vše vyladili. Tomáš byl skvělý kluk, výborný charakter, čistý člověk a spolehlivý. Byla velká radost a čest s ním pracovat. Líbilo se mi, že se chtěl stále učit něco nového. Považuji za privilegium, že jsem ho mohl trénovat.

Bylo něco, co jste ho musel naučit?

Když dnes o Tomášovi mluvím, vidím, jak důležitý byl ten začátek. Jak dobře jsme ho zvládli. Ano, pomohla mi osobní zkušenost, že jsem stejně jako on vyšel ze socialistického systému přípravy sportovců. Takže jsem dokázal rozumět, jak se vyvíjel a jak by se chtěl vyvíjet po politických změnách. Věděl jsem, jak je Tomáš vázán na město, na klub, na okolí, z kterého vyšel. Dnes vidím, jak důležité bylo mu rozumět, zorganizovat vše tak, aby se v Dortmundu cítil dobře. Aby i maminka s tátou pochopili smysl toho přestupu. Aby neměli strach, že se mu něco stane, ale aby to vzali jako pozitivní a pěknou věc k rozvoji jejich syna. Rodina a pohoda mimo hřiště jsou v tak mladém věku hodně důležité. Když nad tím přemýšlím, je to pro mě nyní ten nejdůležitější poznatek z tehdejšího angažování Tomáše Rosického. Líbilo se mi, jak je autentický, svůj. I on pochopil, jak to spolu souvisí, pohoda a povinnosti. Myslím, tedy vím, že jsme ho toho strachu z přestupu zbavili.

Bylo pro Tomáše důležité, že v Dortmundu hrál s Janem Kollerem?

Určitě ano. Jan byl o kousek starší, o něco zkušenější, protože už měl za sebou zahraniční angažmá. Pro nově příchozího hráče je fajn, když má v klubu nějakého krajana. Tomáš se sice rychle a dobře naučil německy, ale vždy je lepší, když si v zahraničí můžete s někým popovídat v mateřštině, máte tam někoho, komu můžete otevřít srdce, o koho se můžete opřít. A tato kombinace s Janem byla pro Tomáše hodně důležitá, protože byl tak mladý a potřeboval pomoc s orientací.

Jak rychle se adaptoval na bundesligu?

To bylo v klidu. Díky tomu, jaký byl člověk a samozřejmě hráč. Vzhledem ke svému mládí se nevyhnul výkyvům, ale to je přece normální při tak zásadní změně. Velmi rychle si na bundesligu zvykl, integroval se. Bylo skutečně skvělé pozorovat jeho vývoj. Přestože rostl jak herně, tak i lidsky, zůstal skromný. Neviděli jste u něho žádné extravagantnosti, skandály. Zůstal tím sympatickým velkým hráčem.

Ale pořád byl tím křehkým hráčem. Neměl jste strach pouštět ho do soubojů s takovými "tvrďáky" jako Samuel Kuffour, Stefan Effenberg nebo Jens Novotny?

(Smích.) Ne, toho jsem se nebál. Věděl jsem, jak je Tomáš rychlý a mazaný. Že by takové nepříjemnosti, jako dostat se s nimi do soubojů, v hlavě velmi rychle vyřešil. Jasně, tak dobří hráči jsou ostatními naháněni, pokoušejí se je eliminovat, ale Tomáš byl skutečně rychlý. Navíc jeho řešení na hřišti byla vždy velmi kreativní. Dobře se kolem sebe orientoval, takže jsem věděl, že na sebe dává pozor, a kdyby mu hrozilo nebezpečí, uměl by na něj zareagovat.

Jaké měl přednosti a slabiny?

Byl geniální a kreativní špílmachr, který navíc střílel góly. Tím dokázal být rozdílovým hráčem. Jeho předností, možná největší zbraní byla ta jeho poslední nahrávka spoluhráčům před branku. To bylo dokonalé a tím jim připravil hodně šancí. K tomu si dokázal pokrýt míč, málokdo mu ho vzal. Skvělý přehled, hlava nahoru. Vždy hledal cestu k brance a k tomu, aby tým přiblížil ke gólu. Jeho nahrávky jsou a zůstanou legendárními. Těžko hledat nějaké slabiny. Asi je jasné, že ofenzivnímu hráči se až tak moc bránit nechce, ale i toto nakonec zvládl, doopravdy vypomáhal v obraně. Nikdy jsme já ani tým neměli pocit, že by se na něco vykašlal, ani na to bránění ne. Pokud je hráč jako on vybaven takovými kvalitami ke hře dopředu, nemusíme mu nic vyčítat ve hře dozadu. Pro to je třeba mít pochopení. Navíc v mužstvu jsou přece hráči, kteří mají bránění v popisu práce, a ještě to udělají rádi.

Jak jste Tomáše viděl jako člověka?

Líbilo se mi, jak vždy dokázal zareagovat. Ať na hřišti, nebo mimo něj. Na trávníku hrál vždy s obrovským nasazením a vášní. To byla radost pohledět. Dokázal situaci zanalyzovat a podle toho se rozhodnout a zareagovat. Uměl najít tu skvělou kombinaci mezi radostí a zodpovědností.

Sledoval jste pak jeho kariéru v Arsenalu Londýn?

Samozřejmě. A vždy jsem byl smutný i za něho, když jsem se dovídal o jeho dalším a dalším zranění. Prostě jich bylo až moc. Myslím, že to velmi ovlivnilo jeho kariéru. Mohl toho dokázat ještě víc. Když se takhle trápí člověk, který tolik miluje fotbal a tak skvěle ho hraje, je to obrovská škoda. Bylo fajn se na něho dívat, čekat, co vymyslí. Takových hráčů je prostě škoda.

Myslíte si, že teď může být Rosický dobrý manažer nebo trenér?

Kdo tak dobře hrál fotbal jako Tomáš, ten mu prostě rozumí. Pokud chce zůstat u fotbalu, je to jedině dobře. Schopnosti a zkušenosti může předávat dál. Záleží na něm, jestli jako trenér, nebo jako manažer. Vždy to bude dobré pro fotbal a pro jeho zaměstnavatele.

Co přejete Tomáši Rosickému do jeho druhé životní fotbalové etapy?

Především zdraví. Jemu speciálně (smích). To je samozřejmě to nejdůležitější. Potom správná rozhodnutí v dalším životě. Chtěl bych mu říct, že fotbalová kariéra je fantastická, ale že i život po ní má mnoho krásných stránek, které by si měl užít. Proto by měl také poslouchat své pocity, srdce, které mu napoví. A na základě toho se pak dobře rozhodnout.

Do Borussie jste se vrátil jako externí poradce. Prý proto, abyste klubu dával "nenašminkované analýzy". Už jste nějakou předložil?

Vím, co myslíte. Ano, tak to v Dortmundu zábavně prezentovali. Jenže já jsem o tom ještě nemluvil ani v Německu, takže... Proto věřím, že budete mít pochopení, když toto téma odložíme na někdy později.

Škoda, ale přesto... Dá se očekávat, že do Dortmundu přivedete z Česka nového "Rosického"?

(Smích.) Uvidíme.

Let's block ads! (Why?)