Žiju si ve snu, říká oštěpařka Ogrodníková po vítězství na Tretře

„Ten první pokus byl dobrý pro mé sebevědomí, protože jsem nevěděla, jak to dopadne po Oslu, z něhož jsem přijela ne s úplně dobrým pocitem,“ řekla Nikola Ogrodníková, odchovankyně Atletiky Poruba a posléze atletka SSK Vítkovice. „Ten úvodní hod byl však pro mě povzbuzující, že jsem si pak říkala – je to dobré, mohu do toho pořádně prásknout.“

Jenže z dalších pěti pokusů vám vyšel jeden. V čem byl problém?
Běžela jsem rychleji, a jak se měnil vítr, tak člověk běží trochu jinak. Nebylo to ono.

Ale zdá se, že naběháno máte.
Na podzim jsme s panem Černým (trenér Dukly Praha, kam odešla z Vítkovic – pozn. red.) naběhali dost, takže se podle toho i cítím.

Zmínila jste Diamantovou ligu v Oslu, kde jste byla výkonem 61,56 metru třetí. Tam jste spokojená nebyla?
Vrátila jsem se s takovým zvláštním pocitem, že mi to nešlo technicky. Prala jsem se s rozběhem i dalšími věcmi. Snažila jsem se to teď změnit, což se podařilo, i když ani tady ten rozběh nebyl ideální, protože zlobil vítr.

Co jste říkala soupeřkám?
My si rozumíme. Byla jsme ráda, že tady byla Němka (druhá Hussongová) i Kocina (čtvrtá Lotyška –55,96) a čekala jsem, že se budeme prát i s Irčou (třetí Šedivá – 56,05).

Zpravodajství

z atletického mítinku Zlatá tretra

V dubnu jste coby třetí Češka po Barboře Špotákové (72,28) a Nikole Brejchové (65,91) hodila přes 65 metrů – 65,61. Co to pro vás znamená?
Tato sezona je úplně skvělá. Žiju si dál v takovém tom hezkém snu, o kterém jsem ještě před rokem vůbec netušila.

Co se během roku změnilo, že jste šla tak nahoru?
Hodně jsme s trenérem zapracovali na technických věcech. Zlepšili jsme rozběh, více toho naběhali. A také moje sebevědomí šlo nahoru.

Jak si užíváte pozice nejlepší české oštěpařky, když Barboru Špotákovou čekají mateřské povinnosti?
To neřeším. Je to krásné, ale uvidíme, jak dlouho mi to vydrží.

Let's block ads! (Why?)