Otřesený Ferenc po nešetrném zákroku na Pauloviče: Naštěstí dýchal

„Byl modrej a do toho ještě chrčel. Nepřál bych nikomu to zažít,“ soukal ze sebe bezprostředně po zápase viditelně otřesený zlínský bek, který svému soupeři ihned přispěchal na pomoc. Sám pak nedohrál, byl vyloučen do konce utkání.

Zapadl mu jazyk?
Ne, naštěstí dýchal. Otočil jsem ho na bok, poté přijel rozhodčí a podrželi jsme mu hlavu. Cítil jsem na hrudníku, jak dýchá.

16. kolo extraligy

Zpravodajství z pátečních zápasů

Poradil byste si se zapadlým jazykem?
Prošel jsem nějakými záchranářskými kurzy, takže kdyby bylo nejhůř, vytáhnu mu ho. I tak bych ale tohle bych ani nejhoršímu nepříteli.

Potěší alespoň, že vše dobře dopadlo a Paulovič nakonec odjel po svých?
Mě poslali do šatny, takže jsem nevěděl, jak to dopadlo, ale prý nakonec ano, což je super zpráva. Jsem za to strašně rád, i když on asi otřes mozku mít bude.

Co zákrok, při kterém se to stalo?
Nevím, jestli to byla moje vina. Řekl bych, že to byl hodně nešťastný moment. Vůbec jsem s tím nešel do toho, abych ho někde zmrzačil v rohu. Osobně mě to mrzí, ale byla minuta do konce a já si plnil jenom obranné povinnosti a nechtěl jsem ho tam pustit, je mi to líto.

Jak jste celou situaci tedy viděl?
Paulovič vyjížděl z rohu, já mu jenom zabránil cestu, bohužel on skončil na ledě a byl modrý, tak jsem se mu okamžitě snažil pomoct. Bohužel nevím, jak jsem tomu mohl zabránit. Strašně se omlouvám, ale opravdu mi přišlo, že se otočil on do mě.

V samotném utkání jste měli spoustu šancí, takhle otevřený hokej jsme tu od Zlína dlouho neviděli. Souhlasíte?
To je pravda, šancí bylo opravdu hodně. Kdybychom něco proměnili, mohlo to vypadat úplně jinak. Bylo to otevřené, vyhrát mohly oba týmy, ale Hradec nám odskočil a už to v závěru v pohodě zvládl.

Let's block ads! (Why?)