Byla to neodolatelně lákavá varianta. A zároveň obří risk. Chvilka, kdy nepomůže napsat si na papír plusy a minusy. Kdy je třeba se rozhodnout instinktivně.
V uvažování šéfů fotbalové Sevilly tehdy převážilo vábivé kouzlo romantické představy.
Možná si ani nevzpomenete, ale je to tak: za čtvrtečního soupeře Slavie v Evropské lize na začátku devadesátých let hrával sám Diego Maradona.
Rebel, génius, pro mnoho fanoušků přímo bůh. Ano, famózní fotbalista, ale zároveň komplikovaná povaha. Kluboví bossové jeho angažmá hodně zvažovali – a s odstupem času museli uznat, že se sekli, když si plácli se zlobivou argentinskou legendou.
Tloustnoucí a démony posedlý Maradona předtím patnáct měsíců nehrál kvůli prvnímu trestu za kokain, a tak se stalo, co se dalo očekávat.
Dvaatřicetiletá rychle vyhasínající hvězda Sevillu neozářila.
Naopak.
Angažmá skončilo skandálem, který si dodnes můžete prohlédnout ve videu na YouTube.
Zápas proti outsiderovi z Burgosu, deset minut po přestávce, Sevilla vede 1:0. Kouč Carlos Bilardo z lavičky sleduje, jak se jeho kapitán plouží po hřišti, ignoruje taktické pokyny a ohrožuje výsledek.
A tak zavelí: Diego, jdeš dolů!
Tohle si k Maradonovi do té doby nikdo nedovolil. Bilardo spoléhal na to, že on může.
Na maličkého génia platil, vždyť to byl on, kdo mu svěřil pásku v reprezentaci a udělal z něj lídra zlatého týmu z mistrovství světa v roce 1986. Maradona ho jako jednoho z mála trenérů plně uznával, byli na stejné notě.
Když ho kouč s výrazným nosem do Sevilly lákal, dokonce vyhrožoval nadřízeným: „Pokud Diega nezískáme, okamžitě balím kufry a letím domů do Buenos Aires!“
Ale špatná chvilka v utkání s Burgosem všechno hezké z minulosti spláchla do záchodu. Maradona nevydýchal, že ho o pauze Bilardo přesvědčil, aby si nechal do bolavého kolene píchnout injekci proti bolesti, a pak ho stejně po pár minutách stáhl ze hry.
„Ty zku..., tvoje matka je děvka,“ prskal směrem k trenérovi běsnící Maradona při odchodu ze hřiště, když si přímo před kamerami strhl z ruky kapitánskou pásku a nasupeně odkráčel přímo do kabiny. Tam se po zápase odehrál incident, pro který má každý z aktérů svou verzi.
„S Diegem jsme si promluvili a vysvětlovali jsme si, co se stalo,“ nabídl umírněný pohled Bilardo.
„Vymlátili jsme ze sebe duši,“ přispěchal s pikantnější variantou příběhu Maradona.
Diego Maradona vzrušeně prožíval zápas Argentiny s Nigérií na loňském mistrovství světa.
Jeho slova znějí upřímněji a pravděpodobněji už proto, že pětapadesát minut proti Burgosu bylo jeho posledními v červeno-bílém dresu.
Klub se s ním po bláznivém extempore rychle rozloučil, a tak zbyly jen útržky vzpomínek.
Z větší části nefotbalových, je třeba dodat.
Sevilla - Slavia 2:2Zpravodajství |
Dnes vám ve městě Maradonu nic nepřipomene, ale pamětníci si vybaví jeho velkolepé entrée: když se domluvil na smlouvě, poručil si, že bude bydlet v domě, který patří slavnému toreadorovi Spartakovi. V honosné vile se pak odehrávaly časté (nejen) alkoholové orgie, hostila řadu dýchánků, v jejichž pořádání se Maradona vyžíval.
Druhý domov měl v barech a nevěstincích, což se nelíbilo šéfovi klubu Cuervasovi: najal si dokonce soukromého detektiva, aby zlobivou posilu hlídal a podával hlášení.
Všechno marné.
„Vymlátili jsme ze sebe duši.“
Diego Maradona, fotbalový bůh
Ulicemi historického města se Maradona dál proháněl ďábelskou rychlostí v novém porsche, ale na rozdíl od Neapole, kde byl za boha a všechno mu prošlo, mu policisté bez pardonu napařili vysokou pokutu. Rád si zašel i za muzikou a šokovalo ho, když ho do jednoho z nóbl podniků vyhazovač odmítl vpustit v obyčejných teniskách.
„Jsi blázen? Uvědomuješ si, s kým mluvíš?“ obořil se na něj argentinský raubíř. „Vždyť lidi platí za to, aby tyhle boty mohli políbit!“
Bronzová socha Diega Maradony v Buenos Aires
V Neapoli snad, ale v Seville tohle pobláznění Maradonou nezafungovalo. Jen dvakrát na hřišti opravdu zazářil a vymáčkl ze sebe zbytky báječného talentu. Proti Gijónu vstřelil úžasný gól: míč si ladně zpracoval na prsou, nenechal dopadnout na zem, levačkou jej práskl k tyči a sprintoval slavit s fanoušky ve spodních řadách.
To nejlepší si schoval na domácí zápas proti Realu Madrid. Ze zkušených obránců Hierra a Sanchíse si dělal legraci, na hřišti kraloval, řídil slavné vítězství 2:0.
Jenže to byl jen jeden z posledních záblesků chřadnoucího génia, jehož slavná éra se nakláněla k nedůstojnému konci. S mizící kondicí a rostoucím panděrem se v Seville pomalu začínal měnit ve smutnou karikaturu sebe samého.
„V takové kondici bych ho nevzal ani na golf,“ rozloučil se s ním viceprezident klubu Del Nido.
Kariéru dohrál doma v Argentině, do Evropy už se nevrátil. A roční sevillská epizoda postupně zapadla prachem.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Diegova sevillská odysea. Jak Maradona ukázal Španělsku jen svůj stín - iDNES.cz"
Post a Comment