Vousaté rekordy. Hranice, na které atleti marně útočí desítky let - iDNES.cz

800 metrů ženJarmila Kratochvílová

Když zaběhla svůj stále platný světový rekord na osmistovce, Usain Bolt ještě nebyl na světě. Už téměř 36 let vládne výkon Jarmily Kratochvílové z mítinku v Mnichově světovým tabulkám. Je to nejdéle platný světový rekord v atletice. A zdá se, že ho už nikdy žádná žena nepřekoná.

„Ani já sama už bych ho v téhle době nezaběhla. Holky nejsou stroje, takže když teď absolvují množství závodů, nemají tolik času na trénink. My běžely závod a pak tři měsíce nic,“ říká sama. Pokořit se ji pokoušely Maria Mutolaová, Pamela Jelimová, která v roce 2008 na mítinku v Curychu zaběhla úchvatný čas 1:54,01. Pak přišla Caster Semenyaová, která zvládla osmistovku za 1:54,25. Hormonální léčba ale její pokusy narušila a rekord zůstává neohrožen.

400 metrů ženMarita Kochová

Rekord z jiné planety. Z kategorie nepřekonatelných. I tak se o něm v té době mluvilo. Přestože trvá už 34 let, stále je opředený dopingovými podezřeními. Marita Kochová byla rychlá jako blesk, soupeřky předbíhala jako mercedes trabanty, přestože to byla právě ona, kdo reprezentoval zemi trabantů.

Marita Kochová po překonání světového rekordu na 400 metrů v roce 1985.

Její výkon ze Světového poháru v australské Canbeře, kde hladkou čtvrtku zvládla za 47,60 sekundy, byl rekordem jiného století. Pro dnešní sprinterky je tento čas prakticky nedosažitelný. A dosud jedinou ženou, která se dokázala rovněž dostat pod 48 vteřin, je Jarmila Kratochvílová. Momentálně nejlepší žena Shaunae Millerová-Uibová má osobní rekord 48,97 sekundy.

Oštěp mužůJan Železný

Když 25. května 1996 na nenápadném mítinku v německé Jeně třetím pokusem hodil oštěp do vzdálenosti 98,48 metru, málokdo tušil, že se té metě dalších 23 let nikdo nepřiblíží. Nyní je jasné, že Jan Železný vytvořil jeden z nejhodnotnějších výkonů atletické historie. „Ideální pokus to rozhodně nebyl. Ke stometrové hranici chybělo více techniky, ale věřím, že i tato meta brzy padne,“ svěřil se tehdy.

Oštěpařský trenér Jan Železný sleduje výkony svých svěřenců v olympijském...

Realita je jiná. Stometrové hranici se nikdo nepřiblížil a nevypadá to, že by se v příštích pár letech mělo něco změnit. Na 94 metrů se předminulou sezonu dokázali dostat Johannes Vetter, blízko byl i Thomas Röhler. A letos? Ve čtvrtek hodil na Zlaté tretře Magnus Kirt výkon sezony 90,34. „Budu rád, když si rekord ještě nějaký čas ponechám,“ usmívá se Železný. Bát se nemusí.

Disk mužůJürgen Schult

Politika mu sebrala šanci na první olympijský kov z Los Angeles. Německý diskařský obr Jürgen Schult si tak aspoň o dva roky později uzmul nejlepší výkon v dějinách. Šestého června 1986 poslal v Neubrandenburgu disk do vzdálenosti 74,08 metru. A dlouho, hodně dlouho se k němu žádný další diskař ani nepřiblížil.

Hlavně i kvůli speciálnímu dopingovému programu v NDR v 80. letech minulého století, o kterém existují mnohé důkazy. Byl patrně nejpropracovanější ze všech zemí. Údajně lepší než v Sovětském svazu. K výkonu Schulta se v roce 2000 na 20 centimetrů přiblížil Virgilius Alekna, o šest let později byl blízko i Gerd Kanter, ale to bylo vše. Za posledních deset let se nikdo nedostal přes hranici 72 metrů.

Výška ženStefka Kostadinovová

Před dvaatřiceti lety se na světovém šampionátu na olympijském stadionu v Římě rozběhla Stefka Kostadinovová v bulharském dresu s číslem 64. Na stojanech bylo tehdy 209 centimetrů a ona tu výšku zvládla. Byť se laťka kymácela, nakonec nespadla. Od té doby žena, která se v kariéře dostala celkem 130krát přes dvoumetrovou hranici, vládne výškařskému světu.

Její jméno se z historických tabulek snažily vymazat takové legendy jako Blanka Vlašičová, Jelena Slesarenková nebo Kajsa Berqvistová. Žádné se to nepovedlo. Až Maria Lasickeneová k tomu má znovu nakročeno. Za poslední tři roky se na 43 závodech dostala přes 200 centimetrů. Na světový rekord útočila i na Zlaté tretře. Všechny tři pokusy byly nadějné, všechny nedopadly. Ale ukázaly příslib.

Dálka mužůMike Powell

Psal se 30. srpen 1991, když se na světovém šampionátu v Tokiu odehrál jeden z nejkouzelnějších závodů atletické historie. Šlo o natolik památný souboj, že si sportovní fanoušci z celého světa stále pamatují, kde přesně se v té době nacházeli. „Ještě teď mi lidé občas říkají, kde v tu chvíli byli. Kamarád o mém skoku slyšel ve sprše, jeden kouč ze střední školy zrovna řídil. Zajel ke krajnici a plakal,“ vyprávěl Mike Powell.

Výkonem 895 centimetrů překonal skok do „jiného století“ Boba Beamona a zaklel dálkařský sektor. Až loni se objevil Juan Miguel Echevarría. Ve Stockholmu s nepovolenou podporou větru skočil 883 centimetrů. Letos v Havaně dolétl s větrem dokonce na 892 centimetrů. Jestli pokoří Powella? „Věřím, že to možné je,“ usmívá se mladík.

Výška mužůJavier Sotomayor

Nejlepší tři výkony historie? Patří jedinému muži. 243, 244 a 245 centimetrů skočil Javier Sotomayor. Neposedný muž světové atletiky. Dvakrát ho dopingoví komisaři načapali. Jednou v roce 1999 pykal za kokain. „Nastražila to na mě CIA,“ bránil se tehdy. O dva roky později mu v těle našli anabolický steroid. To už dávno nebyl na vrcholu. Nadpozemských 245 centimetrů skočil v roce 1993 v Salamance.

Na rekord útočili Ivan Uchov, Bohdan Bondarenko, ale nejblíž byl před čtyřmi lety Mutaz Essa Baršim, který se v Bruselu přehoupl přes 243 centimetrů. Od té doby ho sráží zranění. Letošním nejlepším výsledkem je zatím 231 centimetrů...

Let's block ads! (Why?)