Kvitová měla oči od slz, trenér ji tipuje na grandslam. Tomu se usmála

Když dostávala trofej, vázu připomínající letící tenisák, měla oči od slz. Při utkání křičící bojovnice, po něm křehká slečna, jíž hlavou proletěl pohnutý příběh. Loni Petra Kvitová přišla na turnaj do Stromovka jako hráčka na marodce, aby ho podpořila. V tu chvíli netušila, zda s pořezanou rukou bude ještě někdy hrát na nejvyšší úrovni. Po dvanácti měsících tu stála opět, už coby pražská šampionka. V roce 2018 oslavila už třetí titul a 24. vítězný duel. V obou těchto statistikách vévodí světovým tenistkám.

Na kurtu jste bojovala 2 hodiny a 16 minut, Buzarnescuová vám jako první soupeřka v turnaji vzala set. Jak jste se cítila?
„No jo, já hraju buď hodinu, nebo dvě a půl. Dneska to bylo hlavně o bojovnosti. Bylo teplo, počasí bralo hodně sil. Nehrálo se mi úplně dobře po tom, co jsem za stavu 4:1 prohrála pět gamů a přišla o set. Psychicky jsem na tom nebyla úplně nejlíp, bylo hodně těžké to otočit. Naštěstí jsem přestala být tak hektická, nekazila jsem tolik. A v závěru mi pomohl servis.“

Při závěrečné řeči jste znovu děkovala všem, kdo vám pomohli vrátit se zpět na kurty. Kdy vás to napadlo?
„Dneska při rozcvičce před finále. Ale já bych děkovala, i kdybych prohrála.“

Dojatá Kvitová po vítězství v Praze: Nad triumfem z grandslamu nepřemýšlím

Můžete popsat emoce po posledním míči?
„Velké štěstí. Vyhrát v domácím klubu, to je něco speciálního. Na Spartě trénuju už přes rok, cítím se tu jako doma. Měla jsem tu rodiče, spoustu známých. Prostě krása.“

Kouč Jiří Vaněk říkal, že jste naprosto výjimečná bojovnice a pro finálové zápasy jste se jednoduše narodila. Uvědomujete si tohle o sobě v žáru bitvy?
„Dneska jsem si nahlas sama pro sebe řekla, že to musím ubojovat, protože to bude hodně těžký. Fakt byly gamy, kdy jsem si říkala, že nohy snad dneska nerozjedu. Trošku na mě padala únava. Hrály jsme hodně výměn, Mihaela ta tam může běhat do aleluja. Já musela tlačit. Když jsem dala tvrdý úder, většinou jsem bod získala. Ale hledala jsem správnou lajnu, abych údery zase nepřepalovala.“

Za tři týdny začíná Roland Garros a s jídlem roste chuť. Porostou i vaše cíle pro Paříž?
„Doufám, že ne. Když jsem extra motivovaná, tak jsme pak zaťatá a nejde mi to, jak bych si představovala. Zůstávám nohama na zemi, v neděli mě čeká zápas v Madridu, o French Open ještě nepřemýšlím.“

Za chvíli odlétáte soukromým tryskáčem do španělské metropole. Jak vám je po těle, když si představíte, že v neděli v podvečer nastoupíte proti Ukrajince Lesje Curenkové?
„Trošku blbě. (smích) Před chvílí jsem se dozvěděla, že hraju s Curenkovou, což bude úplně stejný zápas jako dneska. V Madridu míče trošku víc poletí, to by mohla být moje výhoda. Doufám, že tělo vydrží a dobře se vyspím. Beru to tak, že nemám nový turnaj, ale jen pokračuju v tomhle starém. To na mě někdy funguje.“

Jako třeba letos v únoru, když jste v únavě z Fed Cupu vyhrála velký turnaj v Dauhá.
„Přesně, budu věřit v něco podobného. Nic jiného mi ani nezbývá.“ (smích)

Máte letos 24 vyhraných zápasů, 3 tituly. Takhle rozjetá jste již dlouho nebyla. Čemu to přisuzujete?
„Momentálně hodně čerpám z výborné zimní přípravy. Naběhala jsem toho a nacvičila hodně, tělo drží, což je super. Jsem schopna vydržet i delší výměny na antuce. Taky s raketou jsem toho objemově nahrála opravdu hodně, teď už jen dopilováváme některé věci. Na servisu a returnu pracujeme pořád. Tím jsem uhrála v semifinále i finále klíčové body.“

Váš kouč Jiří Vaněk tvrdí, že jste připravená vyhrát opět grandslamový titul. Cítíte se na téhle úrovni?
„Tak když to říká Jirka, musím mu věřit. (smích) Já takhle vážně nepřemýšlím. Vím, jak těžké je grandslam vyhrát, to si člověk ani dopředu nedokáže představit, to všechno si musí odžít. Čtrnáct dní se musíte cítit dobře, přebojovat krize. Může přijít den, kdy vám bude pod psa. To je úskalí tenisu, mluvit dopředu o grandslamu vážně nejde.“

Mám na mysli spíš tenisovou pohodu a úroveň?
„Fakt nevím… Nechci to říkat. Jeden grandslam mám letos už za sebou a ten se nepovedl (prohra v 1. kole Australian Open s Petkovicovou). Vím, jaký to je tlak, jen na grandslamu být. Nechcic si ho násobit. Takže neodpovím tak jako Jirka.“