Skuhravý o Opavě, Horváthovi, synovi ve Spartě či telefonu od Kayamby

Podle Romana Skuhravého teď bude klíčové, jak se klub komplexně připraví na ostrý střet s elitou. I s realitou. Opavský stadion musí projít rekonstrukcí, aby vyhovoval podmínkám první ligy. Kádr bude třeba doplnit. Sám má smlouvu ještě na dva roky, ale záležet podle jeho slov bude i na tom, kam bude chtít opavský klub dál směřovat.

„Pokud to bude jen o udržení v lize a nerozvíjení klubu po všech stránkách, tak nevím, jestli mě to bude úplně zajímat,“ říká Skuhravý na rovinu. „Společně tady něco budujeme, rád bych, aby to pokračovalo a mělo smysl. Aby to nebylo jen o tom získat v sobotu jakkoliv tři body a po mně potopa.“

V rozhovoru mimo jiné mluví i o chybějící koncepci v českém fotbalu. Jestli se jeho nejmladší syn Filip fotbalově podobá tátovi, či spíš bomberovi, jakým býval jeho strýc Tomáš. A nakonec i o tom, proč opavský fotbal pečlivě sleduje špílmachr a trenér Pavel Horváth.

Na žádost o rozhovor jste odepisoval v šest hodin ráno, bouřlivé oslavy nebyly?
„Vůbec. Já jsem ještě neměl absolutně šanci nic oslavit, protože jsem byl v neděli s malým na turnaji v Praze. Pak jsem jej dal spát a do Opavy jsem přijel v noci. Jsem zvyklý chodit na šestou do práce, takže to pro mě byla normální věc.“

Spadla z vás tíha, nervozita nebo očekávání?
„Takhle - o samotném postupu jsem se dozvěděl v autě. Věděl jsem poločasový výsledek Pardubic a když jsem vyrazil se synem z turnaje, volal mi bláznivý Kayamba (záložník Opavy). Řval a zpíval do telefonu: „První liga, první liga, heja Opava!“ Tak jsem se to dozvěděl. Společně s manželkou a synem, že to asi klaplo. (usmívá se) Chci tím říct, že já jsem nepochyboval, že postoupíme do ligy. Věděl jsem, že postoupíme, protože jsme na tom dva roky tvrdě pracovali. Necítím úlevu, cítím pocit dobře odvedené práce všech lidí, kteří se na tom podíleli. Fotbal je kolektivní práce.“

V Jablonci jsem byl trenérské jelito

Odkdy jste byl přesvědčený, že se to povede?
„Zmiňoval jsem to teď doma manželce - před dvěma lety pro mě byla nabídka z Opavy jako dar z nebes. Protože jsem myslel, že se budu muset trenérsky protloukat zase přes mládež. Dostal jsem příležitost a beru to tak, že štěstí přichází, když se střetne příležitost s připraveností. Věděl jsem, že když neuspěju, tak v životě velký fotbal trénovat nebudu. Ale není to o mně. Tady se střetla hladovost, charakter, region, lidé, vedení, hráči a do té doby neúspěšný trenér. A najednou si to všechno sedlo. Přesvědčení, že Opava do ligy postoupí, jsem nabyl hned v první přípravě, co jsem sem přišel. Málokde jsem cítil takové odhodlání z hráčů jako tady. Loni nám to uteklo o fous, ale letos jsem byl stoprocentně přesvědčený. Nepochyboval jsem.“

Říkáte, do té doby neúspěšný trenér. Vždyť vy jste hned při své trenérské premiéře v Jablonci získal Český pohár a pak i Superpohár (2014). To není úspěch?
„Já beru trenéřinu jako dlouhodobou práci. Dílčí úspěchy jsou fajn, ale nemají takovou váhu. Alespoň v mých očích. Cenu má smysluplná a dlouhodobá práce. S Jabloncem to bylo fantastické, ale neměl jsem zkušenosti, byl jsem trenérské jelito. 

Let's block ads! (Why?)

https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2017-18/335131/skuhravy-o-opave-horvathovi-synovi-ve-sparte-ci-telefonu-od-kayamby.html

Bagikan Berita Ini