Tvrďáci: potlučený Sagan i Gilbert, který jel 57 km se zlomenou čéškou

Když se opět posadil na kolo, měl značně potrhaný zelený trikot i spoustu tržných ran a odřenin.

Na úpatí závěrečného stoupání do průsmyku Portet dorazil čtyři minuty za Thomasovou skupinou favoritů. Do cíle, ve výšce 2215 metrů, pak dorazil na 134. místě o 26:30 minut později než vítěz dne Nairo Quintana.

Vešel se do časového limitu. Dál je majitelem zeleného dresu.

„V zatáčce jsem udělal chybu,“ popisoval slovenský cyklista karambol. „Vypadalo to jako rychlá zatáčka, ale zajel jsem v ní moc doprava. Brzdil jsem, jenže ne dost. Vjel jsem do lesa a skončil zadkem na skále.“

„Budete na Tour pokračovat?“ zeptali se jej pro jistotu.

“Samozřejmě,“ odvětil. „Bylo by velmi jednoduchá odjet teď domů, ale tři dny před Paříží? Ne, to rozhodně neudělám. Mohlo to dopadnout hůř. Mám nějaké škrábance a něco se svalem na zadku. Za den nebo za dva to bude lepší, doufám.“

Jeho pomocník Daniel Oss se zasmál: „Jasně, že bude pokračovat. Peter je totiž zvíře.“

Tým Bora jej odeslal na podrobnější vyšetření, aby se ujistil, že nemá nic zlomeného. Neměl. „Utrpěl těžké odřeniny a modřiny na pravé straně těla,“ stálo ve zprávě Bory. To bylo razítko: Sagan může jet dál, směr Paříž.

Philippe Gilbert takové štěstí nemá.

Za pomoci Facebooku se Belgičan, vládce mnoha klasik, v noci na středu loučil s letošní Tour. „Trpký konec,“ říkal.

Zlomená čéška v levém koleni, zněla diagnóza z nemocnice.

Jeho pád v úterní 16. etapě byl děsivý. Při sjezdu z Portet d’Aspet nevybral zatáčku, vletěl do zídky u kraje silnice, kolo jej vymrštilo a jezdec Quick-Stepu sletěl několik metrů dolů do strže.

„Najel zatáčku špatně, šel do smyku a v té rychlosti neměl kvůli odstředivé síle šanci to ustát,“ říkal René Andrle, bývalý profesionál.

Belgičan dopadl tvrdě na kamenitý podklad. „V první chvíli jsem se nemohl ani pohnout,“ líčil. „Pak mi kdosi z Maviku (neutrální servis Tour) pomohl vyškrábat se nahoru.“

Po ošetření Gilbert nasedl a odšlapal zbylých 57 kilometrů etapy, včetně dvou vrcholů první kategorie. Se zlomenou čéškou!

„Kdyby ji měl rozlomenou a dislokovanou, nezvládl by to,“ poukázal přední sportovní ortoped Josef Maurer. „Ale pokud šlo jen o lomnou linii a čéška zůstala nepohnutá, mohl jet dál, i když v křeči a bolesti.“

Etapu dokončil se ztrátou 31 minut. Maurer připomněl: „Ti kluci jsou tvrďáci s prahem bolesti úplně jinde než běžní lidé. Utrpení, které dokážou vydržet, je mimořádné. Ze sportovců, které znám, jsou právě cyklisté jedni z nejodolnějších.“

Gilberta organizátoři vyhlásili za nejbojovnějšího jezdce úterní etapy. Na pódium si pro cenu došel kulhající, adrenalin už bolest netlumil. Do schodů jej museli podpírat. Až měsíc nyní bude bez kola.

Philippe Gilbert si došel pro cenu za nejbojovnějšího jezdce úterní etapy pořádně pochroumaný.

Nejen on okusil, jak drsný i nebezpečný může třetí týden Grand Tour být. Vyčerpaná těla nejsou schopna reagovat stejně rychle jako dřív. Stačí o zlomek sekundy zpožděná reakce a může se zrodit pád.

„Přesně to se stalo i mně,“ říkal Adam Yates z Mitcheltonu-Scott, jenž z první pozice padl v úterý ve sjezdu 10 kilometrů před cílem.

„Po extrémní zátěži je svalová ochrana i pozornost slabší,“ potvrdil Maurer. „Stejně tak ve fotbale, hokeji nebo basketbale evidujeme nejvíc zranění ke konci zápasů.“

Yates vyvázl bez větších komplikací a v závodě pokračuje. Dál jede i Peter Sagan, který se poroučel při sjezdu k zemi včera, a s mnoha tržnými ranami pokračuje též loni nejlepší vrchař Warren Barguil.

Jiní museli říci sbohem. Damien Howson si při karambolu v nedělní 15. etapě způsobil menší frakturu zápěstí. Také on s ní etapu dokončil a odmítal odstoupit, ale vedení týmu Mitchelton jej z Tour stáhlo.

„Damienův pohyb ruky byl na tréninku během volného dne omezený. Bylo naší povinností nepustit ho na start,“ řekl šéf týmu Matt White. „Nebylo by to bezpečné pro jeho zdraví, ani lidi kolem něj.“

Po hodině úterní etapy skončil též Tim Declercq z Quick-Stepu, přezdívaný El Tractor. Stovky kilometrů odtáhl při Tour na špici pelotonu, než zjistil: Nemám kde brát.

„Od neděle jsem nemohl pozřít ani sousto. Jsem prázdný a nemocný, bolí mě břicho,“ řekl, když 670 kilometrů před Paříží musel vzdát.

Zítra se budou jezdci řítit po nebezpečných sjezdech z Aubisque či Tourmaletu.

Tady i jinde bude opět platit: milisekunda zpožděné reakce může změnit vše.

Let's block ads! (Why?)