Teď už se zase usmívá, rozhovor poskytl v dobré náladě. Jen trable Chomutova ho mrzí. Vždyť se ho osobně dotýká, že má klub finanční potíže a na jaře spadl z extraligy.
Váš otec je vedoucím chomutovského mužstva. Hádám, že máte dobrý přehled o tom, co se v klubu děje, že?
Ano, sleduju to celou sezonu. Táta mě informuje denně. Mrzí mě to. Vždyť jsem v šatně áčka od dvou let. Chomutov měl problémy dlouhodobě, teď to akorát vyšlo najevo, protože byly neúnosné. Snad tři roky řeší klub dluhy.
Jakub Lauko na draftu už v dresu Bruins.
Takže se dotýkaly i vás? Ještě předminulou sezonu jste za Chomutov hrál.
Určitě, taky mi dlužili. Nešlo o závratný peníze, dávno mám vše v pořádku vyřešené. Jenže i táta s tím měl trable. Ze srandy říkám, že jsem ho minulou sezonu živil. Ještě jsem ho nezažil, aby takhle přemýšlel, zda v klubu zůstat. Ale rozhodl se další sezonu dát. Je vedoucí mužstva, stará se o denní chod. A taky jsou teď majitelé Chomutováci, kterým na klubu záleží. Mám radost.
Ještě pořád se radujete ze zisku Memorial Cupu? V zámoří jde o velice prestižní pohár, který získává to nejlepší juniorské mužstvo, že?
Určitě. Vyhráli jsme vlastní ligu (QMJHL) i následný Memorial Cup (tohoto turnaje se účastní čtyři nejlepší juniorská družstva ze tří lig WHL, OHL QMJHL). Jde o obrovský úspěch, v Česku si lidi ani neumí představit, jakou prestiž Memorial Cup má. Zrovna byla pauza během play off NHL, takže lidi koukali jen na nás, náš hokej běžel na všech kanálech. V pořádajícím Halifaxu se vyprodaly všechny zápasy. Nikdo z nich netušil, že se hraje mistrovství světa na Slovensku.
Jakub Lauko (druhý zprava) se raduje se spolugráči z Rouyn-Noranda Huskies z gólu.
Připadal jste si jako pravá profesionální hvězda týmu Rouyn-Noranda Huskies?
Mně se rozhovory naštěstí vyhly. Trenér přiznal, že média se mnou rozhovory dělat chtěla, ale že mě vyškrtl, ať nejsem pod tlakem, když se mi daří.
Přitom váš vztah s koučem ideální nebyl.
Vůbec to s ním nebylo jednoduché. Nejhorší bylo období po Novém roce. Vrátil jsem se ze šampionátu juniorů a bez vysvětlení skončil na měsíc ve čtvrté řadě. Asi za trest, že jsem na mistrovství odjel.
Za trest? Klub vám přece musel dát povolení odjet.
No právě. Nedokážu si to vysvětlit. Na posledním mítinku mi řekl, že na mě byl tvrdej, abych se zlepšil. A jak na to kouká zpětně, že to možná přeháněl. Trochu se mi omluvil. V tomhle sezona opravdu lehká nebyla. Nechtěl jsem tam být, nebyl jsem rád. Nakonec jsem vyhrál vše, co se dalo. A vlastně pan Růžička (bývalý kouč Chomutova Vladimír Růžička) taky není extra hodnej.
Takže jste vlastně zvyklý, říkáte?
No, akorát ne z juniorky.
Lauko před rokem nastoupil do několika přípravných utkání Boston Bruins.
Chtěl jste opravdu odejít?
Volal jsem agentovi, ať vymyslí něco jiného, že nechci hrát čtvrtou lajnu v juniorce. Ale Boston řekl rázné ne. A táta mě vlastně v jednu chvíli seřval, že nemám furt brečet, že se mám kousnout. Tak jsem vydržel.
Závěr sezony jste odehrál s mnoha zraněními, co všechno jste řešil?
V jednom zápase jsem dostal koleno na koleno, chvíli jsem ani nemohl hrát. Memorial Cup jsem odehrál pod prášky, tejpy, ortézami a injekcemi. Vrátil jsem se do Česka, kde se ukázalo, že mám natržené vazy v koleni i meniskus.
Ještě rok budete regulérní junior, ale už spíš koukáte mezi muže, viďte?
Rozhodnou kempy. Třeba na mě nebudou mít místo a pošlou mě zpátky. Ale to se mi nechce.
Šéfem rozvoje v Bostonu je Jamie Langenbrunner. V NHL odehrál přes tisíc utkání, má dva Stanley Cupy. Jak se s ním spolupracuje?
Každý měsíc si voláme. Je vážně super člověk. Nepoznáte, kolik toho odehrál, ale je to persona.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Kanadská dřina Lauka zaskočila. Tak mě táta seřval, ať nebrečím, říká - iDNES.cz"
Post a Comment