Horečka, paralen, pocení. Nic pozitivního, říkala Hejnová. Pak triumfovala - iDNES.cz

„Kdyby šlo o individuální soutěž, možná bych finále ani neběžela, abych neriskovala, že pak budu třeba týden nemocná. Ale tady šlo o tým. Nechtěla jsem to skrečovat, chtěla jsem běžet,“ vyprávěla.

Mírně zvýšenou teplotu měla už před pátečním rozběhem.

I se zaškobrtnutím na předposlední překážce se s ním dokázala vypořádat a z první pozice pronikla do finále.

Potom to s ní bylo horší.

V pátek večer si naměřila teplotu 37,5 stupně. „Fakt mi nebylo dobře. Jako když na člověka něco leze, skolilo mě to. Vzala jsem si coldrex, pak paraleny. Nic pozitivního,“ popisovala.

Nicméně věřila: „Třeba se z toho vyspím.“

Celou noc se potila, nakonec spolkla i půl prášku na spaní. „Ráno jsem si po té propocené noci připadala hrozně zesláblá.“

Co s tím? Půjdu na stadion a budu bojovat, ujistila.

Startovala v šesté dráze, za ní se v dráze číslo čtyři chystala Ukrajinka Anna Ryžikovová, druhá dáma letošních evropských tabulek, která je časem 54,64 v této sezoně zatím o 53 setin pomalejší než česká překážkářka.

Ryžikovová vyrazila na prvních desítkách metrů rychleji, to však česká překážkářka nevěděla, o Ukrajince neměla přehled. Před sebou naopak Hejnová viděla Polku Linkiewiczovou.

„Ta nerozbíhá úplně pomalu a já jsem ji přitom hned stáhla. Tak jsem si pomyslela: Mám to rozběhlé dobře.“

Na 200 metrech už překonávala překážky i před Ryžikovovou.

A přišla cílová rovinka, kde silný protivítr o síle až 1,5 metru za sekundu zlobil od začátku sobotního programu mnohé sprintery. „Trochu jsem do té větrné hráze narazila,“ povídala Hejnová.

Přidala si tedy mezi překážkami o jeden krok navíc. „Ale nebylo to tak, že bych nějak šíleně zadrobila a zbrzdilo mě to. Naopak si myslím, že jsem situaci vyhodnotila dobře. Na konci jsem potom běžela, co jsem mohla.“

V cíli mohla oslavovat. Triumfovala za 55,10, s přehledem o 51 setin porazila Ryžikovovou, která jen těsně předstihla třetí Linkiewiczovou.

„Vzhledem k tomu, jak se cítím, a vzhledem k tomu větru můžu být s časem spokojená. Vítr dnes ovlivnil výkony. Ale tady šlo v první řadě o body,“ připomínala.

Ryžiková se v mixzóně, kde se reportéři setkávají se závodníky, skoro dvě minuty vyčerpaně opírala o hrazení, nemohla mluvit a požádala: „Nemáte vodu?“

Hejnová přišla se spokojeným úsměvem na tváři. „Jsem šťastná, že jsem týmu donesla maximum bodů.“

Ano, to od ní všichni čekali.

„Snažila jsem se nepřipouštět si ta očekávání, ale věděla jsem, že cokoliv jiného než vítězství by bylo pro tým trochu zklamáním,“ rozpovídala se. „I když se i dnes v závodě samozřejmě mohlo stát cokoliv, v rozběhu jsem tady zakopla, mohla jsem ve finále spadnout. Ale to jsem se snažila pohlídat si a udělat pro vítězství maximum.“

Povedlo se.

„Teď mám v sobě adrenalin, tak je mi docela dobře. Doufám, že se normálně vyspím a dostanu se z toho.“

Ryžiková ji požádala o společnou fotografii, objaly se, první dvě překážkářky Evropy vedle sebe.

„Je příjemné, že jsem ji tu v přímém souboji porazila a potvrdila tak pozici nejlepší Evropanky,“ řekla Hejnová a vzápětí se rozesmála: „Akorát že letos je mistrovství světa a ne Evropy. Takže pro pocit je to dobrý, ale na světě bude každému jedno, že jsem nejrychlejší v Evropě.“

Podle vývoje soutěží druhého dne se jeví, že právě mezi Českem a Ukrajinou se odehraje i souboj o sedmé, poslední nesestupové místo v Superlize mistrovství Evropy.

Po dvou dnech mají oba týmy shodně 128 bodů. Přitom Češi mohli mít navrch, kdyby nedošlo k diskvalifikaci a k nulovému zisku mužské sprinterské štafety, která nezvládla druhou předávku.

„Každopádně doufám, že i ty mé body nám pomohou k záchraně,“ povídala Hejnová, nejzkušenější žena česká reprezentace. „Že tady všichni uděláme pro udržení maximum.“

Let's block ads! (Why?)