Co se dělo v kabině, když jste do ní přišel po prohraném derby?
„Nějaká rozbitá trenérská deska, rozkopané hokejky. To byl první moment, když jsem do kabiny vešel. Najednou se hlavy převrátily o milion stupňů. Euforie, slzy v očích a zapnutá televize. Tohle je malý zázrak, že jsme v šestce.“
Nechystal jste si plány na další dny, co bude dál, jestli v úterý předkolo, nebo tréninkové jednotky před čtvrtfinále?
„Vůbec nic. Vlak domů jsem neřešil, žádné věci na další dny jsem si nepřinesl. Přišel jsem s tím, že žiju okamžikem, který nastává. Co bude potom, to se bude řešit pak. Takže teď musíme na skupinu hráčům poslat, kde a kdy se sejdeme. Bylo to hrozné vypětí, v každém zápase jsme o něco hráli. Musíme si hlavy vyčistit a asi ve středu se začneme chystat na to, co nás čeká. Trenérský štáb ale začíná už teď, v neděli večer.“
Projít z loňské baráže až na šesté místo nebyla jednoduchá cesta. Je tenhle pocit satisfakce?
„Vůbec to nebyla jednoduchá cesta, vloni to bylo těžké a začátek taky, třeba totální změna hráčů v kádru, malý rozpočet, brankářská jednička nebyla ve své kůži, zase obměna kádru. Až do dnešního dne tam bylo hrozně moc momentů, které do sebe musely zapadnout. Museli jsme se jimi proklestit a prorvat. Tohle je výsledek.“
A pro vás osobně taky důležitý? Konečně vám vyšlo v Česku něco, o čem se bude mluvit. Vyskočil jste mezi respektované trenéry.
„Jestli to napíšete vy, tak si to rád přečtu. (usměje se) Nerad se schovávám za týmový úspěch. Budu jenom rád, jestli jsem přispěl aspoň něčím a těší mě, když hráči respektují moje pokyny a systém hry. Ale hlavně je to jejich zásluha, ať si tým řekne, jaký je trenér. Na druhou stranu, ano, v Česku mi do teď nějak ještě nebylo přáno.“
Říkat, že si teď Pardubice půjdou užít play off je asi blbost. Ale myslíte, že teď na tým čeká hokej bez stresu?
„Nemám rád, když se ve sportu říká, že si jde někdo něco užít. To se dostalo nějak do podvědomí, ani nevím jak. Souhlasím, že si nebudeme nic užívat, budeme na sebe dál přísní a musíme si vážit toho, kam jsme se dostali. Na druhou stranu, s jídlem roste chuť. To by v hlavách mělo být. Nám se povedl sen, zázrak, nevím, jak lépe to nazvat. Ale play off je už jiná soutěž, jede se od nuly.“
Před rokem jste při baráži byl možná ten jediný, kdo měl energii, všechno burcoval. Teď jste postoupili do čtvrtfinále a vy mi přijdete vyždímanější. Čím to?
„Protože jsem tady vloni byl jen tři měsíce. Teď jsem tady celý rok a nebyla to prdel už od léta.“ (směje se)
To Pardubice takhle vysávají?
„Ne, dělám si srandu. Patří to k tomu. Nejsem trenér, který by v sobě emoce dusil. Když to tam je, tak to pustím ven. Proto vypadám asi vyždímaný. Ale nebojte, zítra už budu zase ready.
Góly
Domácí: 07:08. Rolinek
Hosté: 14:23. Smoleňák, 28:16. Vopelka, 30:57. Zigo
Sestavy
Domácí: Kacetl (Klouček) – Trončinský, Čáslava, Ščotka, Wishart, Hrabal, Mojžíš, Holland – P. Sýkora, Marosz, Rolinek – T. Svoboda, Tomášek, Treille – M. Kaut, Poulíček, Perret – Machala, Dušek, Beran.
Hosté: J. Pavelka (Rybár) – Cibulskis, Gregorc, F. Pavlík, Graňák, Pláněk, Vydarený, Zámorský – Smoleňák, Koukal, Červený – Látal, Kukumberg, Cingel – Köhler, Berger, Šimánek – Vopelka, Zigo, R. Pavlík.
Rozhodčí
Šír, Kika – Hlavatý, Tošenovjan
Stadion
Tipsport arena
Návštěva
10194 diváků
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Holaň po derby: Nejdřív rozkopané hokejky, pak slzy v očích a euforie"
Post a Comment