Obrovská výhra. Pocit štěstí. Bylo to speciální, radovala se Plíšková

Emoce se vydraly na povrch hned ve chvíli, kdy duel skončil. „Nemůžu být šťastnější,“ vyprávěla Plíšková v rozhovoru na kurtu a na tiskové konferenci se usmívala dál: „Ještě větší radost než já asi zažíval můj manžel. Obrovské vítězství. Bylo speciální pro mě, pro moji rodinu i pro Michala.“

Její choť Michal Hrdlička se po poslední výměně bujaře objímal s trenérkou Rennae Stubbsovou. Velký národní duel totiž zvládla ta, která dosud v duelech WTA prohrávala.

„Klíčové bylo asi věřit, že ji porazit můžu. Což jsem věřila asi i předtím, jen se to prostě nesešlo,“ připomíná Plíšková, že ji Kvitová třikrát zdolala ve velké formě, vždy jako pozdější vítězka celého turnaje. „Porazila jsem ji loni v extralize, což mi dalo naději a víru. Udělala bych pro výhru cokoli a jsem ráda, že se to podařilo.“

Zase se ukazuje, že sport nelze svázat do pouček. Plíšková je opět v semifinále Turnaje mistryň, ale poslední dva ročníky se pro ni od sebe liší asi jako uhlazený Singapur a jeho daleko méně vyspělí sousedé z jihovýchodní Asie.

„Loni jsem nemusela honit body až do konce, ale jak se ukázalo, vyplatilo se to. Ne vždycky je dobrý scénář být doma a odpočívat nebo trénovat. Někdy jsou zápasy víc,“ říká Plíšková, jež se na tuto velkolepou akci kvalifikovala až čtyři dny před jejím startem. „Vždycky záleží, jak si všechno sedne. Mně to teď pomohlo. Cítím se líp. A i díky tomu jsem v semifinále.“

I díky pozitivní energie od koučky Stubbsové si Plíšková zachovává dobrou náladu. „Nepanikařila jsem ani po prohře se Svitolinovou,“ připomíná druhý duel Bílé skupiny. „Moje údery jsou solidní, můj servis funguje. Všechno je v pohodě.“

Proti Kvitové to potvrdila. Za výhrou si šla zkušeně – dělala to, co fungovalo. Hlavně byla trpělivá a disciplinovaná, jak jí Stubbsová vštěpovala. „Je to pro mě těžké dodržovat. Kdyby nebylo, nemusí mi to říkat,“ usmála se. „Mívám vlny i podle toho, jak se zápas vyvíjí. Průběh má na mě strašný vliv, což je špatně. Když se mi něco nepodaří, jsem smutná, a když naopak jo, jsem mega veselá. Chce si to udržet ten střed. Disciplína je základ. U každého sportu a u tenisu zvlášť.“

Jako ve čtvrtek, kdy prožila vskutku výjimečné singapurské odpoledne.

Jedna otázka zahraničních kolegů jeho význam vystihla ve všech aspektech: „Co vás těší nejvíc? Postup? Výhra? Výhra nad Kvitovou?“

Plíšková s úsměvem chvíli odpověď hledala: „No… Asi všechno dohromady. Vyhrát a nepostoupit by moc nemělo smysl. Poprvé jsem ji porazila a ještě jsem zpátky v semifinále. Paráda.“

Česká tenistka ještě netušila, zda skončí ve skupině první, či druhá (nakonec skončila druhá - pozn.). Ale to pořád moc neznamená: ve vedlejší Červené skupině je vše tak zamotané, že před pátečním rozuzlením mohou stále postoupit všechny čtyři účastnice (Stephensová, Kerberová, Bertensová, Ósakaová).

Předvídat lze snad jen to, že Plíškovou nejspíš bude čekat duel s obranářkou.

„Což je tady trochu těžší, povrch je přece jen pomalejší,“ hodnotí podmínky. „Pro nás, co hrajeme agresivně, je pak to těžší pozabíjet. Ale hru na to mám. Trpělivost, údery, jimiž můžu vyhrát, i servis. Vím, že jsem z protější skupiny už všechny porazila. A věřím si, že můžu kteroukoli porazit znovu.“

Zvlášť když ji tak posílil premiérový velký triumf nad krajankou.

Let's block ads! (Why?)