Bednář vzpomíná na Svobodu: Nikdy neměl špatný den. Nechápu to... - iDNES.cz

Vůbec jste neměl zprávy, že Adama něco trápí?
Vůbec. Chtěl bych rodině vyjádřit hlubokou soustrast. Zavolal mi to náš společný kamarád. Nebyl jsem na internetu, nečetl žádné zprávy, takže o to víc jsem byl překvapený. Je to obrovská rána a šok nejenom pro mě, ale pro všechny jeho blízké.

Rajtoral, Bystroň či Pergl. Teď Svoboda... Tragédie v českém sportu

Osobně si Adama Svobodu pamatuju jako hodně pozitivního a optimistického člověka, se kterým byla legrace a který byl oblíbený v kabině. Souhlasí to?
My jsme toho ve Slavii prožili strašně moc. Dva roky v kuse jsme byli spolu a užili si hrozně srandy. Dennodenně jsme vymýšleli nějaké lumpárny a žertíky. Musím říct, že to byl perfektní parťák. Byl mi hrozně blízký, o to víc mě mrzí, že jsem ztratil takového kamaráda.

Jak vzpomínáte na sezonu 2008, kdy jste ve Slavii udělali titul? Vy jste byl jedna z hlavních hvězd a on tým hodně držel vzadu, že?
Jasně. Vláďa Růžička přivedl Ádu v době, kdy jsme na tom byli v úvodu sezony hodně špatně. S jeho příchodem se mužstvo zvedlo a začalo neskutečně šlapat a nakonec jsme udělali velice slušné umístění. A sezonu nato jsme vyhráli titul. Seděli jsme vedle sebe v kabině a dennodenně... Opravdu dennodenně jsme vymýšleli různé nesmysly. K tomu se připojoval zbytek mužstva a vytvořila se tam neskutečná parta. Na Ádu nejde vzpomínat jinak než jako na srandistu. Nestalo se, že by měl jeden den špatný nebo že by byl negativní. To vůbec neexistovalo!

Když ho trenér Růžička bral do Slavie, tak také nebyl v dobrém období kariéry. A tohle angažmá ho zvedlo, viďte?
V té době byl Áda gólmanem, o kterém se říkalo, že nemá a neumí získat titul. Když se to povedlo, tak to byla obrovská satisfakce. Opravdu nám ten titul vychytal. Byl jednou z příčin, která vytvořila a tmelila ve Slavii partu, která fungovala po dlouhá léta. Byl to parťák, na kterého musí každý vzpomínat jenom v dobrém. Vždycky když si vzpomenu, co jsme tam vyváděli, tak se zasměju - přestože už není mezi námi. I to nás dovedlo k výsledkům na ledě. Tehdy jsme během čtyř let udělali ve Slavii třikrát finále.

Poslední dobou se sebevraždy sportovců stávají častěji. Je to jen náhoda? Čím si to vysvětlujete?
Přiznám se, že jsme se společným kamarádem seděli a přemýšleli, co může člověka dohnat k tomu, aby si dokázal sáhnout na život, nechal po sobě rodinu a vůbec udělal takovou věc. Nedošli jsme k žádnému závěru. Je to obrovská tragédie a vůbec mi nejde do hlavy, proč se to stalo. Každý problém se dá řešit a tohle je krajní mez, která... Opravdu si nedovedu představit, že by se stalo něco, abych odešel od dětí, od manželky, od rodiny. To by muselo být opravdu něco tak závažného, že... Muselo to být hrozné, že to Adama dohnalo až sem. Je to obrovsky smutné a hrozně špatně se o tom mluví.

Sbohem, Ádo. Hokejisté i kluby se loučí s brankářem Svobodou

Podle mých informací byl Adam v neděli na hokejovém sranda mači a už tam byl dost v depresi. Prý těžce nesl, jak dopadl: že po lednové nehodě musel skončit v Pardubicích i u reprezentace a zůstal bez práce. Cítil se údajně zneuctěn a nevěděl, co dál.
No to jo, ale to přece neznamená, že si člověk šáhne na život a nechá za sebou parádního kluka a manželku... Všechno se dá řešit. To je smutný konec kluka, který žil parádní život a měl možnosti. Podívejte se, v jakém věku odešel. Nikdo opravdu nevíme, co se mu honilo hlavou. Dál to nechci rozebírat, protože mi to nepřísluší. Bylo mi ctí, že jsem tohodle kluka mohl mít vedle sebe v kabině. Dennodenně mě nabíjel energií.

Vy jste byli povahově podobní, že?
Je to tak.

Zažil jste ho někdy skleslého?
Nikdy, přiznám se, že nikdy.

Let's block ads! (Why?)