Tahoun Kovář. Na šampionátu působí svěže a je jednou z klíčových person - iDNES.cz

Ne, Kovář nikdy nebude mužem velkých slov, nabubřelých prohlášení, ale je třeba napsat, že si na ledě počíná výtečně a že na svém šestém šampionátu zřejmě podává nejvýraznější výkony.

Mimochodem, i v hodnocení čtenářů iDNES.cz má pravidelně po každém zápase jednu z nejlepších známek.

Půjde Kovář do Švýcarska?

Strastiplná Kovářova sezona tak může dostat zářivý konec. „Všichni bychom chtěli, abychom tady něco udělali. Ta doba bez medaile je dlouhá. Sílu máme, umíme hrát týmově. Ale rozhodne se až ve čtvrtfinále. Před třemi lety jsme v Moskvě taky odehráli parádní skupinu, ale pak hned vypadli.“

Mnohé je u Kováře jinak než v předchozích letech. Roky s Magnitogorskem bojoval v KHL o tituly, na šampionát pak přijížděl na poslední chvíli, utahaný i ze stovky zápasů v sezoně. Tentokrát měl po vypadnutí Plzně z play off čas na odpočinek, doléčil zranění.

„Byl jsem chvíli bez ledu a pauza mi pomohla. V přípravě jsem se pak do toho zase dostával,“ říká.

MS v hokeji 2019

Program a výsledky

Navíc v létě prošel „proměnou“. Dřel, tvrdě trénoval, zhubl. V Rusku se totiž ocitl na prahu hokejového vyhoření, když však získal kontrakt s týmem New York Islanders, bral to jako novou výzvu, své vzkříšení. Toužil si splnit klukovský sen, prosadit se ve světě NHL. Jenže za podivných okolností to nevyšlo, nezdařila se ani „náhradní“ šance v Bostonu, a tak místo toho, aby teď byl součástí klubu, který sahá po Stanley Cupu, je na šampionátu.

Přímo v Bratislavě mu teď fandí manželka i synek. „Nevěděl jsem, co od turnaje čekat, ale brácha mi vyprávěl, že když tu byl na mistrovství 2011, tak to bylo skvělé. A teď se mi to jen potvrzuje. Fanoušci jsou úžasní a to, že se tady můžete potkat s rodiči, manželkami, dětmi, je pro nás hráče velké zpestření.“

Co bude po mistrovství, zatím nahlas říct nechce. Je jasné, že zamíří do zahraničí, nejspíš do Švýcarska. „Na 95 procent mám jasno,“ tvrdí.

Tahle sezona však nebyla jen plná hokejových strastí. V době, kdy se Kovář v Americe rval o šanci v NHL, čelil vážným zdravotním potížím jeho starší bratr Jakub. Při listopadovém reprezentačním zápase si poranil levou nohu, která mu po dvou dnech otekla. Když následně dorazil do písecké nemocnice, lékaři mu natvrdo řekli, že možná bude potřeba nohu amputovat.

„Smiřoval jsem se s tím, že jsem odchytal poslední zápas v kariéře a že končím s hokejem. Skoro už jsem projížděl papíry, jak to mám s pojistkami,“ říkal Jakub Kovář.

Nakonec se z nejhoršího dostal, ale vyděšený byl i bratr Jan. „Když jsem se to dozvěděl, nevěřil jsem, co mi říkají. Vůbec si neumím představit, jak se cítil on. Nebyla to žádná sranda a já jen věřím, že se to nikdy nevrátí.“

„Bráchovi rozumím“

Rázem se jeho hokejové potíže v Americe proměnily v malichernosti. „Otevřelo mi to oči. Že vám nevyjde zápas nebo se sezona nevyvíjí, jak chcete, to jsou maličkosti.“

Také proto chápe Kovář bratrovo rozhodnutí. Ten těsně před turnajem, když se dozvěděl, že mu nejspíš připadne role trojky, odcestoval domů. Nechtěl být jen „nepotřebným“ náhradníkem, raději se rozhodl pro volno, odpočinek.

„Už není nejmladší. Měl těžkou sezonu, ve které odchytal hodně zápasů, a za chvíli mu zase začíná příprava. Myslím, že to od něj bylo čestné, že přenechal místo klukovi (Šimonu Hrubcovi), který tu nikdy nebyl a může si mistrovství taky zažít.“

Let's block ads! (Why?)